BLOG

Náš vztah se smrtí je pro život klíčový. Víte, jak to s ní máte?

Hranice mezi světy živých a mrtvých se v tyto dny opět po roce ztenčuje. Už kdysi jsem tady o specifičnosti tohoto času psala. A ještě dříve o nutnosti jakkoli se žalu a zármutku nevyhýbat. A protože je pro (náš) život vztah se smrtí klíčový, připadá mi dobré znovu pohled tímto směrem zaostřit. Proč je vlastně náš vztah se smrtí klíčový Klíčovým ho v první...

Vyčerpaná žena neví, jak si má odpočinout

Jak se zastavit a nemít špatný pocit, že jsem volný čas promrhala

Vždycky všechno vzorně splněno. Spolehlivě. Někdy přímo brilantně. Podle rovnice sebepotvrzení – když mě chválí, jsem v pořádku – je pro ni pochvala nejen odměnou, ale i hnacím mechanismem, že to má smysl, že její život má smysl, že ona má smysl. Tak se snaží dál – a ještě víc. Při takovém nastavení je skoro nemožné, aby ji...

Drobný tip na prolomení zaklínadla nevnímané dcery „Až já budu máma, nikdy chybu neudělám!“

Čím jsme mladší, tím snadněji nás může jakékoli zaklínadlo (vlastní i cizí – v dobrém i ve zlém) začarovat. A pak trvá pěknou řadu let, než ho prolomíme a z jeho vlivu se osvobodíme. Minimálně abychom si mohli svobodně rozmyslet, zda chceme nadále zůstávat pod jeho vlivem. Zaklínadlo nevnímané dcery Byla jedna rodina.  Máma a táta, kterým se s rozdílem 2 let narodily 2...

Adventní šeptání (poetické vyjádření situačního tvoření vlastním prožíváním)

Život je takový, jak ho prožíváme Každý jeho okamžik naplňujeme svým prožíváním a tvoříme ho, ať jsme si toho vědomi, nebo ne. V širších přírodních zákonitostech zobrazuje právě adventní čas stav  niterného rozpoložení, kdy nám může všechno připadat  ztracené, nepřejícím až krutým mrazem omráčené, ztuhlé a bezvýchodně zavřené.  V těchto podmínkách není těžké přicházet o důvěru a někdy docela ztratit naději....

Zastavení u čaje

Tajemství malé chvíle. Až si uvaříte svůj čaj, vyzkoušejte si, jak být plně v přítomnosti

Po celý rok mě provází kniha pokorné obdivovatelky a znalkyně přírody Aleny Naďové – Žena v proměnách roku. Je o zrcadlení přírodního cyklu v životě ženy a vždycky už se na kontakt s tímhle krásně pojatým propojením těším. Začal říjen. Listuji tedy kapitolu věnovanou právě příchozímu měsíci barev, vůní, zralosti a rovnováhy. Zaujalo mě, že pohybem října je uvolnění[1] a čtu dál: „Učíme se...

Nekritizujte, ale ani příliš nechvalte

Začíná nový školní rok. Jako přílivová vlna se náhle všude objevuje vysoká intenzita štěbetání a rapování dětí různého věku. V éteru se promíchává s typickou vůní čerstvě naleštěných školních tříd a pak taky s tím vším, co se  v těchhle  školních třídách odehrává, a den za dnem otiskuje razítka do rozvíjející se sebehodnoty mladých lidí.   Jasně že nemyslím ta roztomilá razítka z první třídy...

Nebojte se nudit – a nejen o prázdninách

Juchú! Prázdniny! Už jsou cítit za dveřmi. Dny prázdnin a dovolených.  Pro většinu důvod k radosti a pro mnohé –  obzvlášť pro rodiče –  zároveň starost, co si s volným časem svých dětí počít. Jak jim prázdninový čas vyplnit? Co (ještě) vymyslet a jak je (i sebe) zaměstnat, aby se nenudily a nezahálely?   Jak je to s tím prázdnem? Přemýšleli jste někdy...

Hana Poláková foto s knihou Lehkost mého bytí

Vychází moje kniha Lehkost mého bytí

Napsala jsem knihu, která není pro každého. Je psaná pro ženy, ale také ne pro všechny. Napsala jsem ji pro ženy, které nehledají snadné návody nebo zkratky, ale hledají cestu, jak do života vnést více lehkosti i ve chvílích, které se zdají plné tíhy. Proč jsem se rozhodla napsat knížku? V adventním čase roku 2020 jsem vyslyšela...

Post-Dusickove-variace-k-1024x768

(Post) Dušičkové variace

Specifická atmosféra, která rok co rok přichází s tím, kdy se otevře brána mezi zdejším a jiným světem, a kdy je hranice mezi živými a mrtvými nejtenčí, pomalu doznívá. Vlivem dech beroucích  hřbitovních scenérií se stovkami a tisíci pokorně zapálených světel za naše blízké zemřelé, i vlivem tajemných halloweenských obrazů, je dojata nejedna duše. A to nejen ta ze zdejšího světa, ale i ta,...

Neni-se-ceho-bat-k-1024x768

Není se čeho bát

Mějte se všichni rádi. Tuhle větu jsem slýchávala od mé mámy, když vzpomínala na poslední chvíle se svojí mámou, mojí babičkou, než naposled zavřela oči. Víte, jak to je. Některého dítěte se vyslovená slova ani nedotknou, jinému dokáží vyrýt na celý život punc. Že jsem si babiččina poslední slova až příliš zvnitřněla, jsem si uvědomila, když jsem...