Napsala jsem knihu, která není pro každého. Je psaná pro ženy, ale také ne pro všechny. Napsala jsem ji pro ženy, které nehledají snadné návody nebo zkratky, ale hledají cestu, jak do života vnést více lehkosti i ve chvílích, které se zdají plné tíhy.
V adventním čase roku 2020 jsem vyslyšela svoji intuici a vytvořila sedmidílný program na tvoření lehkosti Bytí. Vedla mě touha předat mým klientkám a účastnicím workshopů to nejcennější, co umím, aby dokázaly pečovat o svou duši – samy, kdykoli a co nejsnáze. Pro ně jsem tedy začala psát texty, které by mohly nejen číst, ale zároveň je rovnou využít ve svém všedním životě.
Fantasticky se to povedlo! Přišly nadšené zpětné reakce a můj stav uvolňujícího naplnění doprovázel odvážně sílící hlas: je namístě předat tento způsob sebepéče co nejvíce lidem… Proč? Ptá se neochotně moje ego a pokračuje kritickou úvahou: Všechno tohle je po staletí známé a sepsané do tisíce knih. Vyslechnu ho, současně utiším – a vtom znovu uslyším vnitřní hlas: Protože je to perfektní způsob duševní hygieny, který zvládne (skoro) každý a přispěje k tomu, aby byl život lidí naplněný, jednoušší, ryzí a zdravý.
A proto jsem se rozhodla sepsat hlavní myšlenky programu Lehkost mého bytí do knihy, aby byly dostupné nejen při mých konzultacích a na mých workshopech.
A věřte, že kdybych hlas svého ega nedala do služeb bytostného já, knížku bych buď vůbec nevydala, anebo ji nazvala úplně jinak. Vždyť se slovem lehkost dnes kolují úsloví, kam oko dohlédne a ucho doslechne. Jenže…
Já se jí zavázala a není pro mě žádným módním trendem. Přišla ke mně v okamžiku jedné z panických atak, které mají původ v mém dětství. V mých necelých dvou letech zemřela na mozkovou příhodu má milovaná babička – zrovna ve chvíli, kdy mě chovala v loktuši na zádech, a tak jsem to prožila tělo na tělo v jednom společném aurickém poli s ní. Následovalo rychlé stěhování a předčasný nástup do školky – a bylo „zaděláno“ na pozdější panické stavy.
V jednom z nich, před dvanácti lety, se mi povedlo úplně pustit a podvolit se možnosti, že zemřu. S tímhle totálním odevzdáním kontroly nad Životem jsem prožila nepopsatelný průlom a nevyjádřitelně se ve mně rozšířila hluboká důvěra. Narodila jsem se do nové existence. Moje bytí nabralo jasný kurz do jednoty a lehkosti, i když ještě dlouho zrálo do podoby, kterou při konzultacích, na workshopech a teď už i v knížce předávám.
Naučila jsem se, jak přestat se životem bojovat a naopak ho nechat s důvěrou plynout…
Na (nejen) vlastní duši a vlastním těle mám za dlouhá léta ověřené, že principy, které v knížce předávám, působí v docela běžných životních situacích doslova jako kouzla. Co ještě navíc těmto principům na jejich kouzelnosti přidává, je rozhodně to, že jsou jednoduchá a vždy dostupná. Každý si s nimi i v těch nejtěžších situacích vydechne.
Popravdě, mému dnešnímu já je někdy líto, že o sedmi kouzlech lehkosti Bytí nevědělo dřív. Kolik – dnes bych řekla zbytečných – stavů úzkostí jsem prožila, a kolik složitostí a komplikovaností… Tomu mladšímu já bych s kouzly uměla ušetřit spoustu starostí a drahocenné energie, kterou jsem na ně tehdy vyplýtvala.
Ale pozdě bycha honit. Namísto toho je lepší ho využít jako příležitost, nejlíp takovou, která bude mít sílu zkvalitnit nejen život můj, ale i životy jiných. I proto knížka vznikla a doslova se mi napsala sama pod rukama.
Moje kniho, máš v sobě pro každou všední i nevšední chvíli tolik vzácné moudrosti…
Přeji ti, ať se dostaneš do života co nejvíce žen, které objeví tvůj kouzelný vliv…
Ať s tebou každá čtenářka dnes a denně proměňuje svoje starosti a problémy v lehkost. Zažije pak, co já už důvěrně znám: pocítí křídla, i když jí zůstane zem na patách.
Vaše Hanka Poláková