Nebojte se nudit – a nejen o prázdninách

Juchú! Prázdniny!

Už jsou cítit za dveřmi. Dny prázdnin a dovolených.  Pro většinu důvod k radosti a pro mnohé –  obzvlášť pro rodiče –  zároveň starost, co si s volným časem svých dětí počít. Jak jim prázdninový čas vyplnit? Co (ještě) vymyslet a jak je (i sebe) zaměstnat, aby se nenudily a nezahálely?  

Jak je to s tím prázdnem?

Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně znamená  mít prázdniny nebo dovolenou? Doslova to znamená mít prázdno a volno.

A o to prázdno právě jde. Jenže ono v našem životě a prožívání často ve skutečnosti vůbec nenastane, protože se ihned zaměstnáme něčím skvělým, úžasným, nezvyklým, nebo i potřebným a důležitým, na co nemáme celý rok čas. Na tom by nebylo nic špatného. Protože jasně – prázdno a volno je to především od stereotypu školy a práce. A taky protože tyto nádherné a pestré dny, které příroda s dlouhými a teplými dny nabízí, využijeme na maximum.  

Nepatrný zádrhel ale přesto nastává, protože abychom mohli prázdno opravdu využít, musíme ho zachytit dřív, než se znovu zaměstnáme, a než nahradíme jednu činnost za druhou. Takže? Jak je to s tím prázdnem?

Je to jasnější, když si uvědomíme, jak a kdy prázdno vzniká. Je to v momentě, kdy se z nějaké samovolné nebo záměrné příčiny zastaví  stereotypní kolotoč povinností a s nimi zautomatizovaných zvyklostí.  Pomlka. Výdech pro nový nádech. Toto je ten nejdůležitější okamžik, kterým většinou automaticky opovrhujeme slovem nuda, a nechceme s ním mít nic společného. Přitom je to dost zásadní škoda, když si ho necháváme ujít. A v dobrém přesvědčení to učíme i děti, kterým (stejně jako sobě) ládujeme více a více zážitků, abychom ani na moment tento dotek prázdna neucítili.

Nebojte se prázdna ani nudy

Stejně jako je důležité obklopovat sebe i děti adekvátní mírou podnětů,  je potřebné umět se nudit. A dokonce se naučit tyhle okamžiky záměrně ve svém životě vytvářet (kdykoli – a nejen o prázdninách).

Tyto okamžiky prázdna (nudy)  nás občerstvují živou vodu.  Obsahují všechno, i když se zdá, že nic.  Jsou v nich možnosti, kterými můžeme nový prostor  (vzniklý z prázdna od jakékoli rutiny) smysluplně a optimálně naplnit (ne roboticky vyplnit) tvořivým způsobem.  V něm nejlépe (znovu) ožíváme a rozkvétáme do vlastní spokojenosti.

Udělejte si pomlku a mlčte

Pojďte si to s tím prázdnem vyzkoušet. Je to jako pomlka. Vstupte do taktu s pomlkou.   Prázdno.  Vydržte tam.  Trpělivě. Žádná pomlka netrvá věčně. Pokud vás vyleká nuda, nebojte se jí a dovolte jí být. Nuďte se. V bytí s nudou si „vynudíte“ poctivé uvolnění a čerstvou jiskru, jak svoje volno skutečně prožít – optimálně a užitečně.

Bude vám to fungovat, když budete ochotní se nejen zastavit a pomlku si udělat, ale zároveň udělat to, co se během pomlky dělá – umlčet (ne nutně zavrhnout) hlasy všech naučených nahrávek a jim odpovídajících znějících hlášek typu: Toho teď musíme využít. Ještě tohle a tamto. Přece o prázdninách nezlenivíme. Ještě všechno zapomene. Tam jsme ještě nebyli. Ne, to jsme zatím nevyzkoušeli. Vážně to nestihnete? Atd. Atd. Znáte to? Takto podobně se dokážeme všichni – samostatně i navzájem – krásně inspirovat a obohacovat, ale i docela dobře zúzkostňovat.  A i když víte, že ne všechno, co je dobré pro jiné, nemusí být dobré pro vás (vaše děti), přesto se tím necháváte strhávat. Ve výsledku si volno neuděláte, a i když to vypadá, že odpočíváte, pohání vás vnitřní stres a pocit, že vám něco uteče.   

Proto: Během pomlky mlčte. Všechny hlasy, které se objeví, pozorujte, ale nereagujte na žádný z nich. Buďte v prázdnu. Ještě než vám naskočí přesné plány na výlety, pobyty a další skvělé zážitky, prožijete setkání s reálným životem s pořádnou dávkou uvolnění. Bude to situační, svěží a tvořivé.  Prožijete osvěžení.  A nejspíš také získáte větší či menší kapku důvěry v přirozený a správný běh všech věcí, organizovaný neviditelným metronomem Života. Už nebudete mít napříště obavu a z ní prosakující stres, že něco pořádně nevyužijete, nebo že něco propásnete. Prostě se uvolníte se a skutečně si (aktivně) vydechnete a naberete invenci.  

Zkuste si to na moment představit: Ráno se probudíte a máte prázdno. V diáři prázdno ve všech sloupcích. Prázdná je kolonka vaše. Prázdné jsou kolonky vašich dětí. Nevíte, co uděláte, až se nasnídáte.  Možná si něco namalujete, nebo si otevřete knížku, nebo si půjdete zaplavat. Nebo se pustíte  do práce, kterou dlouho odkládáte. Pak se možná půjdete projít do lesa, nebo budete jen tak sedět, nebo zavoláte kamarádce a poklábosíte, nebo budete tančit. A během toho budete pozorovat děti, jak samy zvládají zjistit, co mají v následujícím kroku udělat…

Jaké pocity ve vás neorganizovaný čas vzbuzuje? Pokud neklid, možná je za ním strach, že o něco přijdete, nebo že něco nesplníte. Ale když už budou ty prázdniny a dovolená – nezapomeňte sobě i svým dětem dopřát aspoň krůpějky skutečného prázdna. Nebojte se nudit a naplňujte volné dny tak, ať  jim příliš neseberete jejich podstatu -, aby volnými skutečně zůstaly. Bohatě se vám to vyplatí.