Mnoho lidí dnes žije s pocitem, že by měli dělat víc. Být aktivnější. Výkonnější. Viditelnější. Jako by hodnota člověka rostla úměrně tomu, kolik toho zvládne, kolik času využije a kolik energie vydá. Jenže dřív nebo později se u mnohých z nás objeví tiché, ale vytrvalé napětí. Pocit, že i když „fungujeme“, něco je vychýlené. Že jsme možná hodně činní, ale...
(a proč týdenní či čtrnáctidenní setkávání přináší hlubší změnu – pohled psychoterapeutky z Brna) Před časem za mnou přišla klientka, která už měla s terapií zkušenost.Vyprávěla mi, že před lety chodila na psychoterapii jednou za měsíc. První sezení prý bylo úžasné – cítila se lehčí a plná naděje. Ale čas mezi setkáními byl tak dlouhý, že pokaždé znovu zapadla do starých návyků.„Měla...
Uprostřed prázdna Prázdniny. Dovolená. Volné dny.Pro děti slib zábavy, pro rodiče často i výzva: Jak naplnit čas, aby byl smysluplný? Co ještě vymyslet, zařídit, naplánovat, zažít…? Ale i když jsme se už rozběhli, zkusme se na chvilku zastavit. Co vlastně znamená mít prázdniny? Slovo prázdniny v sobě nese význam, který často míjíme – být prázdní, mít volno. Prázdno od rutiny....
Často ve své praxi pozoruju, jak málo trpělivosti a soucitu se sebou ženy mají. A paradoxně právě v těch případech, kdy se záměrně rozhodly, často kvůli tomu, že onemocněly, pro zásadní změnu přístupu k sobě samé. Rozhodly se být k sobě laskavější. Pochopily to a „pracují“ na tom. Mnohé už ve svém životě změnily a přenastavily, protože pochopily, jak moc jsou pod vlivem přehnané...
Hranice mezi světy živých a mrtvých se v tyto dny opět po roce ztenčuje. Už kdysi jsem tady o specifičnosti tohoto času psala. A ještě dříve o nutnosti jakkoli se žalu a zármutku nevyhýbat. A protože je pro (náš) život vztah se smrtí klíčový, připadá mi dobré znovu pohled tímto směrem zaostřit. Proč je vlastně náš vztah se smrtí klíčový Klíčovým ho v první řadě...
Vždycky všechno vzorně splněno. Spolehlivě. Někdy přímo brilantně. Podle rovnice sebepotvrzení – když mě chválí, jsem v pořádku – je pro ni pochvala nejen odměnou, ale i hnacím mechanismem, že to má smysl, že její život má smysl, že ona má smysl. Tak se snaží dál – a ještě víc. Při takovém nastavení je skoro nemožné, aby ji nějaká...
Čím jsme mladší, tím snadněji nás může jakékoli zaklínadlo (vlastní i cizí – v dobrém i ve zlém) začarovat. A pak trvá pěknou řadu let, než ho prolomíme a z jeho vlivu se osvobodíme. Minimálně abychom si mohli svobodně rozmyslet, zda chceme nadále zůstávat pod jeho vlivem. Zaklínadlo nevnímané dcery Byla jedna rodina. Máma a táta, kterým se s rozdílem 2 let narodily 2...
Život je takový, jak ho prožíváme Každý jeho okamžik naplňujeme svým prožíváním a tvoříme ho, ať jsme si toho vědomi, nebo ne. V širších přírodních zákonitostech zobrazuje právě adventní čas stav niterného rozpoložení, kdy nám může všechno připadat ztracené, nepřejícím až krutým mrazem omráčené, ztuhlé a bezvýchodně zavřené. V těchto podmínkách není těžké přicházet o důvěru a někdy docela ztratit naději....
Napsala jsem knihu, která není pro každého. Je psaná pro ženy, ale také ne pro všechny. Napsala jsem ji pro ženy, které nehledají snadné návody nebo zkratky, ale hledají cestu, jak do života vnést více lehkosti i ve chvílích, které se zdají plné tíhy. Proč jsem se rozhodla napsat knížku? V adventním čase roku 2020 jsem vyslyšela svoji intuici a vytvořila sedmidílný...
Specifická atmosféra, která rok co rok přichází s tím, kdy se otevře brána mezi zdejším a jiným světem, a kdy je hranice mezi živými a mrtvými nejtenčí, pomalu doznívá. Vlivem dech beroucích hřbitovních scenérií se stovkami a tisíci pokorně zapálených světel za naše blízké zemřelé, i vlivem tajemných halloweenských obrazů, je dojata nejedna duše. A to nejen ta ze zdejšího světa, ale i ta,...
