Často ve své praxi pozoruju, jak málo trpělivosti a soucitu se sebou ženy mají. A paradoxně právě v těch případech, kdy se záměrně rozhodly, často kvůli tomu, že onemocněly, pro zásadní změnu přístupu k sobě samé. Rozhodly se být k sobě laskavější. Pochopily to a „pracují“ na tom. Mnohé už ve svém životě změnily a přenastavily, protože pochopily, jak moc jsou pod vlivem...
Hranice mezi světy živých a mrtvých se v tyto dny opět po roce ztenčuje. Už kdysi jsem tady o specifičnosti tohoto času psala. A ještě dříve o nutnosti jakkoli se žalu a zármutku nevyhýbat. A protože je pro (náš) život vztah se smrtí klíčový, připadá mi dobré znovu pohled tímto směrem zaostřit. Proč je vlastně náš vztah se smrtí klíčový Klíčovým ho v první...
Vždycky všechno vzorně splněno. Spolehlivě. Někdy přímo brilantně. Podle rovnice sebepotvrzení – když mě chválí, jsem v pořádku – je pro ni pochvala nejen odměnou, ale i hnacím mechanismem, že to má smysl, že její život má smysl, že ona má smysl. Tak se snaží dál – a ještě víc. Při takovém nastavení je skoro nemožné, aby ji...
Čím jsme mladší, tím snadněji nás může jakékoli zaklínadlo (vlastní i cizí – v dobrém i ve zlém) začarovat. A pak trvá pěknou řadu let, než ho prolomíme a z jeho vlivu se osvobodíme. Minimálně abychom si mohli svobodně rozmyslet, zda chceme nadále zůstávat pod jeho vlivem. Zaklínadlo nevnímané dcery Byla jedna rodina. Máma a táta, kterým se s rozdílem 2 let narodily 2...
Život je takový, jak ho prožíváme Každý jeho okamžik naplňujeme svým prožíváním a tvoříme ho, ať jsme si toho vědomi, nebo ne. V širších přírodních zákonitostech zobrazuje právě adventní čas stav niterného rozpoložení, kdy nám může všechno připadat ztracené, nepřejícím až krutým mrazem omráčené, ztuhlé a bezvýchodně zavřené. V těchto podmínkách není těžké přicházet o důvěru a někdy docela ztratit naději....
Napsala jsem knihu, která není pro každého. Je psaná pro ženy, ale také ne pro všechny. Napsala jsem ji pro ženy, které nehledají snadné návody nebo zkratky, ale hledají cestu, jak do života vnést více lehkosti i ve chvílích, které se zdají plné tíhy. Proč jsem se rozhodla napsat knížku? V adventním čase roku 2020 jsem vyslyšela...
Specifická atmosféra, která rok co rok přichází s tím, kdy se otevře brána mezi zdejším a jiným světem, a kdy je hranice mezi živými a mrtvými nejtenčí, pomalu doznívá. Vlivem dech beroucích hřbitovních scenérií se stovkami a tisíci pokorně zapálených světel za naše blízké zemřelé, i vlivem tajemných halloweenských obrazů, je dojata nejedna duše. A to nejen ta ze zdejšího světa, ale i ta,...
Mějte se všichni rádi. Tuhle větu jsem slýchávala od mé mámy, když vzpomínala na poslední chvíle se svojí mámou, mojí babičkou, než naposled zavřela oči. Víte, jak to je. Některého dítěte se vyslovená slova ani nedotknou, jinému dokáží vyrýt na celý život punc. Že jsem si babiččina poslední slova až příliš zvnitřněla, jsem si uvědomila, když jsem...
To jako fakt? To prostě není možné! To nedám! Připadá mi to úplně nesmyslné! To je chyba v matrixu. Chci se a potřebuji se rozhodnout po svém! A tak dále a tak podobně… Poznáváte je? Vlastně tak ani nesejde na tom, jestli jsou to výkřiky otravných pubertálních klacků nebo frustrovaných dospělých. Podstatné je, že odpor, vztek a zoufalství, které tahle zvolání (ať...
I po těch deseti letech, co se s Panem známe, je to stejně občas docela těžké. Vzbudit se v noci vytržena panickou hrůzou a sledovat, jak mým tělem procházejí vlny děsu v podobě bušícího srdce a touhou běžet a běžet, je fakt náročné. Hrůza, že přicházím o „svůj“ život, je vlastně archetypální hrůzou o Život jako takový. Je v něm strašidelná, děsivá hrůza všech těch,...
