Nemoc dar transformace aneb Uzdravování kvantovou medicínou

Tak si to představte… Držíte v rukou úplně čerstvou knihu, která se na pultech knihkupectví objevila sotva před pěti dny. Držíte vlastně malou, vizuálně sympatickou knížečku, lákající k doteku, o které ale  víte, že je víc než pouhou knihou. A to nejen proto, že od počátku sledujete její příchod na svět – od jemného inspirativního chvění v éteru až do této ušlechtilé, hmotné podoby, ale i proto, že jste (i když jen malinkou) součástí příběhu, který přináší. Takže prostě víte, že věty, slova a písmena v ní uložená, nesou skutečnou, vtělenou pravdu. A s ní transformační poselství, jak se vymanit z mentality oběti a jak aktivně zapojit do procesu uzdravování svoje vlastní vnitřní síly.  Třeba když se člověk objeví v takovém (nebo podobném) životním dramatu jako Petr, kterému byl po v celku běžném stomatologickém zákroku diagnostikován vzácný druh karcinomu…

Tak tedy já držím tuhle knížku v rukou – a přestože jsem ji celou přečetla několikrát ještě před samotným vydáním, protože jsem byla jejími autory požádána o napsání předmluvy – znovu skrze mé ruce, kterými se knihy dotýkám, cítím energii pozemsky i nebesky moudrého a pokorného použití potenciálu sil, který se s vážnou nemocí a s otevřením transformačního prostoru rozkryl.  Vnímám vytříbenost perly, zasazené do středu fraktálu na obálce knihy.  Vnímám, jak vyzařuje světlo ze středu – nejen – tohoto obrázku, ale ze středu celého Bytí, odkud a kam vše plyne. Prožívám tichý obdiv a děkuji za naději… Knížka je o uzdravování kvantovou medicínou v naší nové době a nese název Nemoc dar transformace.  Všechno, co v ní je, prožili a napsali Martina a Petr Hanáčkovi.  A tady je k ní moje předmluva:

Kniha mých dlouholetých přátel Martiny a Petra Hanáčkových je vyjádřením velké naděje pro nás všechny, ale zejména pro ty, kteří ve svém životě aktuálně čelí zprávě o těžké (či přímo tzv. nevyléčitelné) nemoci a jejím následným důsledkům. Já jsem poctěna napsat pár vstupních vět na její úvod, protože jsem se vlastně na jejím počátku souhrou vesmírných okolností ocitla, když jsme si s Martinou a našimi dětmi užívaly přátelské pohody v opravdu nádherné chvíli, vzniklé za jednoho letního poledne na magickém místě Valdštejnské lodžie pod Zebínem, a Martině zazvonil telefon s číslem lékaře, kterému se nepodařilo dovolat Petra… Chvíle, která se námi dosud rozlévala jako něco, co nechcete, aby se hned tak proměnilo, se vmžiku zastavila… Přišlo — v té situaci ještě nikým neuvědomované a hlavně nečekané — pozvání Martiny a Petra na velikou transformační cestu v podobě oznámení Petrovy onkologické diagnózy, která se vyklubala z jeho drobného stomatologického zákroku. (Zpráva nesnesla odkladu, takže Petr, pobývající v těch dnech na stáži v zahraničí s vypnutým telefonem, měl být neprodleně se svojí diagnózou seznámen přes svoji ženu.)

Tak začal příběh Petra a Martiny s rakovinou, který je oba vedl přes taková zákoutí, v nichž si asi nikdo nepřeje se objevit ani ve snu… Vedl je až k Petrovu plnému uzdravení. Takže je tento příběh optimistickým svědectvím transformační cesty člověka s onkologickou diagnózou a pokládám za opravdu velké štěstí, že se oba rozhodli o něm napsat. Dávají světu možnost se dočíst nejen o tom, že uzdravení je možné, ale hlavně o tom, že nejdůležitějším obratem uzdravení byl moment nalezení vnitřní pravdy a postavení se za ni a za sebe samého, navzdory tlaku všeobecných konvencí a stereotypů. Protože právě tento — doslova odvážný a hrdinský — čin u Petra spustil (za transformační podpory Martiny) úspěšnou obnovu samouzdravujících sil, které skutečně fungují.

Transformační cesta je pro každého zcela jedinečná — a už proto se podobá cestě hrdiny, který musí najít především důvěru a odvahu, aby ustál jít po své cestě se všemi důsledky plynoucími z vlastních rozhodnutí. Martina s Petrem kromě toho objevili v rakovině dar a rozhodli se s ním v této knize podělit — podobně jako když se hrdina, který na své cestě našel poklad, rozdělí s ostatními. Hrdinovy zkušenosti jsou tím nejcennějším, co může ze svého pokladu nabídnout — cestu za jiné totiž ujít nemůže… Sdělují ve své knize to skutečné a pravdivé ze sebe, ze své proměny a z cesty, na kterou se vydat vůbec nechystali, ale pochopili, že jenom na ní zůstane člověk (čelící rakovině) celý a živý — stane se opět uceleným (celistvým), znovu spojeným se životem. Předávají poselství osobního prožitku, že každý má schopnost se uzdravit vlastní silou; a na stránkách své knihy zároveň provázejí čtenáře konkrétními kroky a postupy, které se jim na jejich cestě osvědčily a které můžeme nazvat kvantovou, energetickou medicínou budoucnosti, jež účinně pracuje s příčinami nemocí a nahrazuje negativní frekvence těmi pozitivními, uzdravujícími.

Jsem nesmírně šťastná, že příběh Martiny a Petra s rakovinou, jehož začátek se odehrál na místě dávného jeviště renesančních velkolepých slavností Valdštejnské lodžie, je také slavností — v tomto případě pokornou a radostnou slavností obnovení sil, uzdravení a rozdávání darů ze společné transformační cesty, na které Petra statečně a hlavně umně provázela jeho žena Martina. Mým největším přáním je, aby toto svědectví probouzelo odvahu a naději mnoha těch, kteří ji právě potřebují.