Jaké to je dostat klíče od neveřejné zahrady? Tedy být opravdovým introvertem?

Včera jsem si uvědomila, že chci napsat  o tom, jaké to je – dostat do vínku klíče od neveřejné zahrady – tedy  o tom, jaké to je naučit se využívat klidné síly uvnitř.  Chcete-li zůstat věrni sami sobě a svému vnitřnímu kompasu, a limity toho, kým doopravdy jste, už nepřekračujete (protože jste se v životě mnohokrát poučili, že lež, obzvláště sebelež, má krátké nohy), duševní život uvnitř prostě žijete a nesnažíte se svoji sílu rozmělňovat „venku“… Stáváte se tvůrcem aktu obyčejnosti, skromnosti a zároveň vznešenosti (na kterou však paradoxně světla reflektorů nezáří).   A i když lidi z hloubi duše milujete, na větších (a skoro i na těch menších) pódiích společenského dění nejste skoro vidět, protože nejsrdečněji (a tedy nejsmysluplněji) si popovídáte s jedním člověkem a naráz maximálně se čtyřmi – s pěti.  Tak teď přestávám psát obecně. Je to přece celé o mně… (Tohle jsem chtěla sdělit hlavně 🙂 )

Takže – já dostala do vínku tuhle vnitřní sílu – a vážně opravdu silnou.  A můj život je o intenzívním setkávání se s ní, o prožitku s ní a péči o ni – o duši a o její esenciální, vnitřní sílu. Stále pečuji o duši – o svoji, o duši jiných, o Duši vesmírnou. Jsem průvodkyní, harmonizátorkou a ladičkou Duše na cestě lidských životů, čtenářkou akášických záznamů ve Světelné knihovně, kde jsou mi sdělovány vzkazy, naplněné uzdravujícími vibracemi.

Náš rodinný dům a moje pracovna je obnovující a harmonizující svatyní nejen mé vnitřní síly, ale i vnitřní síly jiných. Baví mě to a jsem do slova a do písmene šťastná. Když pečuji o duši, jsem v souladu se svojí životní energií  – a i když nejsem na velká gesta a slova – cítím se v tom zcela propojena – stávám se vodičem Vesmíru (a všech galaxií), inteligence Života samého. Vnímám čisté vědomí pocházející z plynutí skutečné síly  – cítím se jako Hana Nada Rosa… Drahá Siringlen, velké díky za to propojení s nádhernými vibracemi jména Nada! 

Tahle síla plyne z břicha a ze srdce, je uzemněná a univerzálně propojená s veškerým životem na Zemi a na ostatních planetách a galaxiích.  Tato síla proudí snadno a nenuceně.  I když snadno neznamená, že nevynakládám žádnou námahu. Třeba jako teď – chystám se tento článek sdílet na facebooku a slyším moje nevyspělé „facebookové“ já, jak říká: máš tuhle sebeprezentaci zapotřebí? Ano, mám – odpovídá moje „bytostné“ já, jehož síla je uvnitř. Vnímám, že právě teď je třeba  se o tohle podělit.  I když jsem bytost, která dostala klíče k vnitřní zahradě, v níž nesvítí veřejné osvětlení…  A jasně –  to „správné“ osvětlení pro mě, při němž se stávám vesmírným vodičem, je v  komorním prostoru mé pracovny, kde svítí dvě lampy, které vydávají nádherně jemné světlo osvětlující proměny lidských životů, obnovu síly, harmonie, propojení a hlavně naladění na frekvence, po kterých všechny naše duše touží.