Přijde chvíle, kdy člověk přestane chtít být lepší. A není to rezignace. Není to ztráta ambicí ani únava ze života. Je to něco jemnějšího – a zároveň mnohem zásadnějšího. Možná poprvé cítíme, kolik sil nás stálo být pořád někým jiným. Kolik energie jsme vložili do opravování sebe sama. Do snahy být klidnější, vyrovnanější, vědomější, laskavější, efektivnější, spirituálnější. Kolik let...
Mnoho lidí dnes žije s pocitem, že by měli dělat víc. Být aktivnější. Výkonnější. Viditelnější. Jako by hodnota člověka rostla úměrně tomu, kolik toho zvládne, kolik času využije a kolik energie vydá. Jenže dřív nebo později se u mnohých z nás objeví tiché, ale vytrvalé napětí. Pocit, že i když „fungujeme“, něco je vychýlené. Že jsme možná hodně činní, ale...
(a proč týdenní či čtrnáctidenní setkávání přináší hlubší změnu – pohled psychoterapeutky z Brna) Před časem za mnou přišla klientka, která už měla s terapií zkušenost.Vyprávěla mi, že před lety chodila na psychoterapii jednou za měsíc. První sezení prý bylo úžasné – cítila se lehčí a plná naděje. Ale čas mezi setkáními byl tak dlouhý, že pokaždé znovu zapadla do starých návyků.„Měla...
