O jablcích a sebelásce

21. 9. 2018 | autor: Hana Poláková

Letos vydaly jabloně i na naší zahradě veliké bohatství.  Jablka už máme sklizená a uložená v bedýnkách na terase, kam ještě za nimi chodí slunce.  A já tam chodím také často - kochat se jejich vůní.  Je to magické.  

V posledních dnech jsem se kromě terapeutické a transformační práce s klienty intenzívně věnovala impulzu vytvořit a připravit listopadovou sérii Putování Zlatou cestou životem s genovými klíči k aktivaci osobních darů.  Když jsem konkrétní podobu tohoto nápadu vypustila „do světa“, obratem byla série skupinou zájemců naplněna, a hlásí se ještě další. Otevřu tuto sérii ještě pro jednu nebo možná dvě skupiny, - uvažuji.  V každém případě – dnes jsem zaznamenala pokyn mých průvodců a rádců ke klidu a usebrání. A to jsem měla v plánu stihnout tolik věcí!  Tak dobře… Počká to.

Usedám tedy ke stolu na terase naší zahrady.  Pustím se aspoň do těch jablek a udělám křížaly, - říkám si. Vnímám, že tohle mi „projde“.  Aby ne.  Jak se ukázalo -  loupání a krájení jablek v koupeli zralé jablečné vůně - má evidentně pro obnovu duševních sil (alespoň těch mých) vážně dost regenerující efekt .  Beru jablka do svých rukou, zastavuji proud myšlenek jdoucích z hlavy, a jen tak jsem... Zevnitř přichází výjev v podobě vzpomínky na živé vánoční obrazy, které jsem před léty stavěla v mém rodném kraji - kutálející se jablka uprostřed silné zimy pod černými holínkami krojovaných mužů a žen jako symbol stále trvajícího života. Ty jo… Ten obraz na mě doteď působí tak mocně? Přímo archetypálně…  Cítím,  že jsem se  ocitla  v morfickém poli citové výživy a lásky. (Jablka jsou asi dobrý vstupní kód.)  Vstupuji do něho, aniž bych cokoli „hledala“, a uvědomuji si,  jak mě v tuto chvíli ukotvuje v mystériu Života.  V srdci jeho tajemství.  Branka se otevírá a ryzí energie proudí všemi možnými směry. Jsem v krajině obnovy a napojení . Tohle jsem fakt potřebovala – tuhle dávku vlastní blažené sebepéče .

Nevstupuji do pasivní meditace – vždyť přece krájím ta jablka :)  Takže zůstávám spíše v kontemplativním rozpoložení  a znovu si uvědomuji, jak je fajn – uslyšet a respektovat vnitřní hlas, postarat se o sebe a věnovat si péči takovým způsobem, jako to dělám pro jiné. Kolikrát za den skloňuji při setkání s jinými slovo sebeláska? Pomýšlím srdcem v tuto chvíli na sebe a prožitkem  sebelásky se propojuji  na světě a ve všech galaxiích se všemi… Chce se mi zazpívat - a tak si zpívám - jak jsem se naučila u  Jiřinky Prekopové , která mě uvedla do tajů proměny emocí v láskyplné city: „Nejdřív já a pak ty.“  Jo – a těch jablek je vážně letos hodně!   

Alchymie života

Život je proměna. Plynutí. Svými výzvami ve svém stálém pohybu nikoho nešetří a každého vybízí k využití a rozkvětu osobních darů.  Harmonizovat se prostřednictvím výzev na proud života je mým darem i léty zušlechťovanou dovedností. Tohle harmonizování umím. Je to alchymie života, která proměňuje všechny zdánlivé zmatky, a přináší do života - nikoli dokonalost ale - větší lehkost, jednoduchost a rozkvět pravých osobních darů. Životní alchymii žiju a nejde to už jinak. Prostě proto, že jsem to já. Prostě proto, že jsem se napojila na svoje dary. A prostě proto, že je to osvobozující.   

 

Alchymická konzultace

Přichystal vám život výzvu? Nabízím vám alchymickou konzultaci. V prostoru alchymické konzultace vám pomohu zharmonizovat se s proudem života a s vašimi osobními dary - s vašim géniem. S důvěrou ve vás a v tvůrčí životní sílu vás povedu objevnými a posilujícími kroky k proměně. Budu vás vnímat a reagovat na vás celou svou bytostí a slovy. Kromě sebe samotné, mého talentu pochopení, empatie a vnitřního vhledu, mých terapeutických dovedností a zkušeností, mám ve své alchymické dílně také k dispozici genové klíče,  Bachovy esence  a informace z kvantového - akášického pole


Hanka je žena výjimečné citlivosti a hlubokého vhledu, která pozorně naslouchá a umí slyšet, co je mezi slovy. Má schopnost vidět, co je pod povrchem. Nepodléhá touze interpretovat a hodnotit, skutky dobré ani zlé. Přirovnala bych Hanku ke kouzelné víle, mocné čarodějce, která mi pomohla bolest, smutek a zklamání proměnit v naději, víru a láskyplnost. Děkuji.

Veronika

Jsou chvíle, kdy si člověk nemůže pomoct sám. A paní Poláková mně ve velmi těžkém životním období pomáhala. Vždy na mě měla dostatek času a trpělivosti. Věnovala se mně s velkou pozorností a empatií. Díky ní jsem zvládl věci, které bych před tím nikdy zvládnout neuměl. Až budu zase někdy v nesnázích, vím, že u paní Polákové budu v dobrých rukách.

David

Terapeutická sezení s paní Polákovou byla velmi příjemná a přínosná. Vlastně až při závěrečném hodnocení terapie jsem si uvědomila, jak moc mi terapie pomohla a jak dopředu mě posunula. Při jednotlivých sezeních nešlo o rázné změny, které by mi můj život převrátily o 180 stupňů, ale díky velmi citlivému přístupu paní Polákové jsem začala poznávat svoji pravou podstatu a směr, jakým se dále na své cestě životem ubírat. Děkuji jí za znovu získaný pocit jistoty ve své schopnosti jít si za svými sny.

Magdaléna

Pani Poláková je úžasne empatická a charizmatická osoba. Z každej situácie, do ktorej sa v spoločných rozhovorov ponárame, dokáže vyextrahovať tú pravú podstatu povedaného. To nám vždy umožní dopracovať sa k jadru veci a spoločne to jadro ozdraviť. Z každého sedenia odchádzam s pocitom, že som bola plne vypočutá a že sme našli cestu, ktorou sa ďalej pustiť, aby bolo duši ľahšie. Pre mňa sú sedenia u pani Polákovej velmi ozdravné, príjemné a plnia dokonale svoj účel uľaviť duši. Dakujem, ze ste a ze sme sa zišli.

Zuzana

Jít na konzultaci

Přečtěte si články z mého alchymického blogu

6. 3. 2019

Co jsem uviděla ve zvětšovacím skle pod bolestí z přetrvávajících otázek

Jistě tu zákonitost znáte také… Na jevy, které se nacházejí v naší blízkosti, obzvláště na živoucí procesy, kterých jsme součástí, aby si vzal člověk lupu -, když na ně chce pořádně...

číst více

7. 2. 2019

Jít Zlatou cestu aneb Žádné zkratky do vyšších frekvencí

Ano, je fakt, že už byl i den, kdy na Hromnice - o hodinu více, ale až teď vnímám skutečný vnitřní průlom. Uvolnění po prožití nejen uplynulých, přírodou do nitra stažených měsíců, ale hlavně po...

číst více

6. 11. 2018

Nechci svou hlavu držet nad vodou žalu

Jdu po chodníku k hrobu tvých rodičů. Jako vždycky -  u čtvrtého zastavení  křížové cesty odbočím doleva a  pak už jen pár kroků.  Ach tati, vždyť já tam dnes jdu také za...

číst více


Číst další